Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

§ 1

Tato Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou vytvořena za základě Zákona č. 561/2004 Sb. § 51 – 53 a Vyhláška č. 48/2005 §14 – 24

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků dle § 168 odst. 1) písm. d) schvaluje školská rada.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (dále jen „klasifikační řád“) jsou závazným metodickým pokynem pro učitele.

§ 2

1. Zásady hodnocení a klasifikace

Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:

a/ předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností

b/ předměty s převahou výchovného a odborného zaměření

2. Stupně hodnocení a klasifikace:

2.1. Prospěch

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1             – výborný

2             – chvalitebný

3             – dobrý

4             – dostatečný

5             – nedostatečný

Poznámka:

Jednotlivými vyučovacími předměty jsou chápány předměty povinné i volitelné.

2.2. Klasifikace chování

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

a/ klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

b/ Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel školního řádu během klasifikačního období

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 /velmi dobré/

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 / uspokojivé/

Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům vnitřního řádu školy nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.

Počet jeho neomluvených hodin je od 11 do 25. Napadne slovně či fyzicky a případně ublíží na zdraví spolužákovi.

Stupeň 3 / neuspokojivé/

Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu s pravidly chování. Dopustí se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Slovní či fyzické napadení a případně ublížení na zdraví spolužákovi nebo vyučujícímu. Hrubé a vulgární chování nebo vyhrožování spolužákům nebo vyučujícím. V těchto případech bude dán podnět k vyšetřování Policií ČR.

Počet jeho neomluvených hodin vyšší než 25. V tomto případě je škola povinna informovat odbor sociální péče.

Při počtu neomluvených hodin vyšším než 100 je škola povinna podat trestní oznámení Policii ČR na rodiče (zákonné zástupce) žáka pro zanedbání povinné péče.

Výchovná opatření

a/ před udělením některého z opatření je nutno získat objektivní informace. Při posuzování záslužného činu i přestupku je možno podle potřeby k projednávání přizvat zákonného zástupce, popř. i zástupce veřejnosti /Policie ČR apod./.

b/ za 1 přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

1. Pochvaly i jiná ocenění se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, které jsou trvalejším rysem žákovy osobnosti, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pro kolektiv.

2. Návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projedná v pedagogické radě.

3. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel, ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou tiskopisu /pochvala třídního učitele, pochvala ředitele/, nebo v doložce na vysvědčení /pochvala ředitele školy/ – pouze za zvláště význačný a záslužný čin.

4. Pochvala i jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.

5. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování.

6. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

• napomenutí třídního učitele – zapomenutí deníku žáka 3x za čtvrtletí, zapomenutí DÚ 3x za čtvrtletí, zapomenutí ostatních pomůcek mimo DÚ a DŽ 10x za čtvrtletí, drobné a ojedinělé přestupky proti školnímu řádu.
• důtka třídního učitele  – maximálně 5 zapomenutí DŽ za čtvrtletí, maximálně 5 zapomenutí DÚ za čtvrtletí, maximálně 15 zapomenutí ostatních pomůcek mimo DŽ a DÚ. Neomluvená absence (1 – 2 hodiny). Drobné ale opakující se přestupky proti školnímu řádu. Nevhodné a vulgární vyjadřování vůči spolužákům.
• důtka ředitele školy – velice časté zapomínání DŽ, DÚ a ostatních pomůcek pro výuku. Neomluvená absence od 3 do 10 hodin. Opakované a vážné přestupky proti školnímu řádu. Opakované vulgární chování vůči spolužákům a vyučujícím. Svévolné ničení školního majetku. Agresivní chování vůči spolužákům, vyvolávání šarvátek případně slovní a fyzické napadení spolužáka. Kázeňské přestupky vedoucí k udělení důtky ředitele školy musí být projednány s rodiči (zákonnými zástupci) žáka na výchovné komisi.

7. Třídní učitel uděluje důtku po projednání a se souhlasem ředitele školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.

8. O udělení opatření uvědomí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupce žáka, opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka /opatření k posílení kázně se nezaznamenává na vysvědčení/.

2.3. Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni:

                               prospěl s vyznamenáním

                               prospěl

                               neprospěl

                               nehodnocen

2.4. Hodnocení žáka

Žák je hodnocen stupněm:

Prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný.

Průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

Prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

Neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

Nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit na konci 1. pololetí z některého povinného předmětu

2.5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

a/ Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

1/ soustavným diagnostickým pozorováním žáka

2/ soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování

3/ různými druhy zkoušek /písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové/

4/ kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

5/ analýzou výsledků činnosti žáka – kompetenční známka

6/ konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden
a zdravotnických služeb

7/ hovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

b/ Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 2x za každé pololetí, z toho nejméně 1x ústně.

c/ Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů výkonů, výtvorů.

Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.

Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

d/ Kontrolní písemné práce prokonzultuje s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

e/ Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

Kompetenční známka

Stupněm 1 – 5 dle klasifikační stupnice je učitelem hodnoceno plnění jednotlivých klíčových kompetencí dle RVP v jednotlivých předmětech. Touto známkou se nehodnotí úroveň vědomostí žáka v příslušném předmětu, ale vypovídá o celkovém přístupu jedince k vyučovacímu procesu a ke škole jako takové. V předmětech s časovou dotací do dvou vyučovacích hodin týdně uděluje učitel známku jedenkrát za pololetí, u předmětů s vyšší týdenní dotací jednou za čtvrtletí.

Kompetence k učení

1. vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

2. vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

3. operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

4. samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

5. poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů

1. vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

2. vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

3. samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

4. ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

5. kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Kompetence komunikativní

1. formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

2. naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

3. rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění

4. využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

5. využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální

1. účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

2. podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

3. přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají

4. vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Kompetence občanské

1. respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

2. chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

3. rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka

4. respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit

5. chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

Kompetence pracovní

1. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

2. přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

3. využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

4. orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

3. Klasifikace žáka

a/ Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku

b/ Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět

c/ V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po

     vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy

d/ Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita

práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

e/ Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu

    subjektivnímu ani vnějšímu.

f/ Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informování o stavu klasifikace ve třídě.

g/ Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách.

h/ Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů

výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a do evidenčního programu Bakaláři a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.

4. Celkové hodnocení žáka

• Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.
• Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců (31. března) po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
• Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do 30. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník.
• Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučující daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora.
• Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně školní inspektor. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící (zpravidla třídní učitel). Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
• Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.

5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách, doporučených lékařem, klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Stupeň 1 /výborný/

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 /chvalitebný/

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 /dobrý/

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 /dostatečný/

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 /nedostatečný/

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci

6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností

Stupeň 1 /výborný/

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 /chvalitebný/

Žák ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonností. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 /dobrý/

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 /dostatečný/

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 /nedostatečný/

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

Opravné zkoušky

• Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat opravné zkoušky.
• Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek do 30. září
• Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je klasifikován stupněm nedostatečný.
• Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

7. Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami /dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie/

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka /písemný nebo ústní/, ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Při hodnocení žáků, u kterých byla diagnostikována vývojová dysfázie či u jiných žáků zařazených do logopedické třídy, učitel přihlíží na doporučení uvedených ve zprávě školského poradenského pracoviště (využívání přepisů místo diktátů, zjednodušená zadání slovních úloh apod.). Při hodnocení se navíc přihlíží k individuálním schopnostem a dovednostem žáka.

Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Žádost rodičů (zákonných zástupců) o slovní hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen, a výchovným poradcem. Po schválení žádosti ředitelem školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí:

a/ ovládnutí učiva předepsaného osnovami

• ovládá bezpečně
• ovládá
• podstatně ovládá
• ovládá se značnými mezerami
• neovládá

b/ úroveň myšlení

• pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
• uvažuje celkem samostatně
• menší samostatnost myšlení
• nesamostatné myšlení
• odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c/ úroveň vyjadřování

• výstižné, poměrně přesné
• celkem výstižné
• nedostatečně přesné
• vyjadřuje se s obtížemi
• nesprávné i na návodné otázky

d/ úroveň aplikace vědomostí

• spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
• dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
• s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
• dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
• praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e/ píle a zájem o učení       

• aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
• učí se svědomitě
• k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
• malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
• pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.

Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

Aktualizace schválena školskou radou 15. 3. 2016.

Další aktualizace 20. 10. 2016.

Ing. Michal Domašík                                                                                          Mgr. Marek Pabjan

předseda školské rady                                                                                          ředitel školy